Kateřina Málková
Proč se sami bráníme změnám? Kariérní křižovatky po čtyřicítce
5. března 2025
Život je zvláštní věc. Ještě včera jsme nadšeně budovali kariéru a dnes si uvědomujeme, že se práce změnila v rutinu. Tento pocit je obzvlášť silný po čtyřicítce, kdy se zdá, že člověk už za sebou má kus života, spousta vloženého úsilí, ale žádná nová cesta není na obzoru.
Jenže často ty největší překážky si do cesty stavíme my sami, i když to děláme v dobré víře. Nabízím vám čtyři příběhy, které ukazují, jak se v takové slepé uličce ocitáme.
V kterém z nich se poznáte?
Jenže často ty největší překážky si do cesty stavíme my sami, i když to děláme v dobré víře. Nabízím vám čtyři příběhy, které ukazují, jak se v takové slepé uličce ocitáme.
V kterém z nich se poznáte?
1. Rozpuštění v očekávání druhých
Michal byl úspěšný manažer a otec dvou dětí. Navenek jeho život vypadal skvěle, co víc si přát? Přesto se ve svých 45 letech cítil úplně ztracený.
„Jako bych se rozpustil v očekáváních ostatních,“ říkal mi na prvním sezení. „Manželka chce, abych víc vydělával, šéf požaduje výsledky, děti potřebují pozornost, ale ve skutečnosti je ani nevidím. Ale co vlastně chci já? To už ani nevím.“
Michal se ocitl v situaci, kdy přestal cítit vlastní přání. Nechal se unášet proudem požadavků okolí a nevšiml si, že už dávno sešel ze své vlastní cesty. Ztratil kontakt se sebou samým, protože se snažil být vším pro všechny.
2. Cizí scénáře v našem životě
Helena, úspěšná dvaačtyřicetiletá právnička, za mnou přišla v úplném vyčerpání. Ztratila motivaci a každé ráno v kanceláři pro ni bylo utrpením.
„Chodím na různé kurzy, čtu knihy o osobním rozvoji. Všichni říkají, že se musím neustále učit a být trendy, aby mi neujel vlak. Ale mně to nepřináší žádnou radost. Připadám si jako podvodnice,“ svěřila se.
Helena nevědomky převzala cizí představy o tom, jak by měla vypadat její kariéra. Snažila se odpovídat obrazu, který vytvořila společnost nebo její okolí, až úplně zapomněla na to, co dává smysl jí osobně. Žila podle scénáře, který nenapsala ona.
3. Když za všechno mohou ostatní
Zajímavý byl případ Ondřeje, padesátiletého vedoucího oddělení. Byl pevně přesvědčen, že jeho kariéra zamrzla jen kvůli nespravedlivému systému ve firmě.
„Mladí mi šlapou na paty, šéf si neváží mých let praxe. Kam se podívám, vidím jen překážky, které mi ostatní hází pod nohy,“ stěžoval si.
Ondřej nevědomky přenesl veškerou zodpovědnost za svou nespokojenost na vnější okolnosti. Tím, že vinu viděl jen v ostatních, se paradoxně zbavil moci s tím cokoli udělat. Místo aby hledal, co může změnit on sám, uvízl v roli oběti systému.
4. Uvězněni v minulosti
Natálie, talentovaná designérka, za mnou přišla v hluboké apatii.
„Mám pocit, že jsem svou šanci definitivně propásla,“ řekla rezignovaně. „Místo abych si otevřela vlastní studio, strávila jsem dvacet let v cizí kanceláři. Teď v sedmačtyřiceti už je pozdě něco měnit.“
Natálie veškerou svou energii spotřebovala na sebeobviňování a výčitky. Uvízla v minulosti a kvůli tomu nedokázala vidět příležitosti, které se jí nabízely v přítomnosti. Její vlastní mysl ji přesvědčila, že vlak už ujel, i když stál přímo u nástupiště.
Michal byl úspěšný manažer a otec dvou dětí. Navenek jeho život vypadal skvěle, co víc si přát? Přesto se ve svých 45 letech cítil úplně ztracený.
„Jako bych se rozpustil v očekáváních ostatních,“ říkal mi na prvním sezení. „Manželka chce, abych víc vydělával, šéf požaduje výsledky, děti potřebují pozornost, ale ve skutečnosti je ani nevidím. Ale co vlastně chci já? To už ani nevím.“
Michal se ocitl v situaci, kdy přestal cítit vlastní přání. Nechal se unášet proudem požadavků okolí a nevšiml si, že už dávno sešel ze své vlastní cesty. Ztratil kontakt se sebou samým, protože se snažil být vším pro všechny.
2. Cizí scénáře v našem životě
Helena, úspěšná dvaačtyřicetiletá právnička, za mnou přišla v úplném vyčerpání. Ztratila motivaci a každé ráno v kanceláři pro ni bylo utrpením.
„Chodím na různé kurzy, čtu knihy o osobním rozvoji. Všichni říkají, že se musím neustále učit a být trendy, aby mi neujel vlak. Ale mně to nepřináší žádnou radost. Připadám si jako podvodnice,“ svěřila se.
Helena nevědomky převzala cizí představy o tom, jak by měla vypadat její kariéra. Snažila se odpovídat obrazu, který vytvořila společnost nebo její okolí, až úplně zapomněla na to, co dává smysl jí osobně. Žila podle scénáře, který nenapsala ona.
3. Když za všechno mohou ostatní
Zajímavý byl případ Ondřeje, padesátiletého vedoucího oddělení. Byl pevně přesvědčen, že jeho kariéra zamrzla jen kvůli nespravedlivému systému ve firmě.
„Mladí mi šlapou na paty, šéf si neváží mých let praxe. Kam se podívám, vidím jen překážky, které mi ostatní hází pod nohy,“ stěžoval si.
Ondřej nevědomky přenesl veškerou zodpovědnost za svou nespokojenost na vnější okolnosti. Tím, že vinu viděl jen v ostatních, se paradoxně zbavil moci s tím cokoli udělat. Místo aby hledal, co může změnit on sám, uvízl v roli oběti systému.
4. Uvězněni v minulosti
Natálie, talentovaná designérka, za mnou přišla v hluboké apatii.
„Mám pocit, že jsem svou šanci definitivně propásla,“ řekla rezignovaně. „Místo abych si otevřela vlastní studio, strávila jsem dvacet let v cizí kanceláři. Teď v sedmačtyřiceti už je pozdě něco měnit.“
Natálie veškerou svou energii spotřebovala na sebeobviňování a výčitky. Uvízla v minulosti a kvůli tomu nedokázala vidět příležitosti, které se jí nabízely v přítomnosti. Její vlastní mysl ji přesvědčila, že vlak už ujel, i když stál přímo u nástupiště.
Nový pohled na staré problémy
Dobrá zpráva je, že tyto vnitřní bloky lze překonat. Často stačí získat odstup a podívat se na svou situaci jinak – například skrze metody, které pracují s vizualizací našich strachů i cílů. Práce s tím, jak náš mozek reaguje na změnu, nám umožňuje odhalit přesvědčení, která nás brzdí. Často zjistíme, že naše „nepřekonatelné překážky“ jsou jen iluze vytvořené únavou a obavami.
Nové obzory po čtyřicítce
Kariérní krize ve středním věku není konec, ale příležitost přehodnotit své hodnoty a najít nové zdroje inspirace.
Pokud máte pocit, že jste uvízli, nezoufejte. Možná je to jen signál, že je čas na změnu. A věřte mi, i po čtyřicítce máte v sobě dost sil ji zvládnout.
Dobrá zpráva je, že tyto vnitřní bloky lze překonat. Často stačí získat odstup a podívat se na svou situaci jinak – například skrze metody, které pracují s vizualizací našich strachů i cílů. Práce s tím, jak náš mozek reaguje na změnu, nám umožňuje odhalit přesvědčení, která nás brzdí. Často zjistíme, že naše „nepřekonatelné překážky“ jsou jen iluze vytvořené únavou a obavami.
Nové obzory po čtyřicítce
Kariérní krize ve středním věku není konec, ale příležitost přehodnotit své hodnoty a najít nové zdroje inspirace.
- Michal nakonec našel odvahu opustit nevyhovující práci a našel si jiné místo, o kterém tvrdí, že o tom snil odjakživa.
- Helena přestala sledovat trendy a zaměřila se na to, co ji skutečně dává smysl – ekologické právo.
- Ondřej dokázal převzít odpovědnost za svou kariéru a místo stěžování na mladé konkurenty se stal mentorem pro začínající profesionály.
- A Natálie? Nakonec si přece jen otevřela své designové studio. A víte co? Její zkušenosti a zralost se ukázaly jako obrovská výhoda při práci s klienty.
Pokud máte pocit, že jste uvízli, nezoufejte. Možná je to jen signál, že je čas na změnu. A věřte mi, i po čtyřicítce máte v sobě dost sil ji zvládnout.
*
Tento článek je chráněn autorským právem. Pokud z něj chcete citovat nebo jej sdílet, uveďte prosím zdroj. Děkuji za respektování mé práce.
INDIVIDUÁLNÍ KONZULTACE
Pokud se v práci nacházíte v bodě, kdy cítíte rostoucí nespokojenost, vyhoření nebo máte pocit, že nejste na svém místě, pojďme si promluvit.
V individuálních konzultacích se zaměřujeme na to, jak udělat důležitá kariérní rozhodnutí, kterých nebudete litovat, a jak najít cestu z vyhoření nebo ztráty motivace.
Cílem není hledat abstraktní poslání, ale pomoci vám odpovědět na důležité otázky: zda změnit směr, do čeho se vyplatí investovat energii a jak v práci znovu najít smysl.
Pomůžu vám nastavit vaše další kariérní cíle tak, aby odpovídaly vašim ambicím a nenutily vás obětovat osobní život nebo vlastní spokojenost.
REZERVOVAT SI TERMÍN KONZULTACE MŮŽETE NA TÉTO STRÁNCE →
Pokud se v práci nacházíte v bodě, kdy cítíte rostoucí nespokojenost, vyhoření nebo máte pocit, že nejste na svém místě, pojďme si promluvit.
V individuálních konzultacích se zaměřujeme na to, jak udělat důležitá kariérní rozhodnutí, kterých nebudete litovat, a jak najít cestu z vyhoření nebo ztráty motivace.
Cílem není hledat abstraktní poslání, ale pomoci vám odpovědět na důležité otázky: zda změnit směr, do čeho se vyplatí investovat energii a jak v práci znovu najít smysl.
Pomůžu vám nastavit vaše další kariérní cíle tak, aby odpovídaly vašim ambicím a nenutily vás obětovat osobní život nebo vlastní spokojenost.
REZERVOVAT SI TERMÍN KONZULTACE MŮŽETE NA TÉTO STRÁNCE →
Ing. Kateřina Málková
Kariéra a podnikání: smysl místo vyhoření. Strategická facilitace a koučink.
Vyhoření, ztráta smyslu a kariérní slepé uličky. Těmto tématům se věnuji 17 let – a to nejen teoreticky. Sama jsem si totálním vyhořením prošla dvakrát a dvakrát jsem z něj našla cestu ven.
Nebylo to o únavě, o „kariérním stropu“ ani o potřebě změnit obor. Bylo to vyhoření jako stabilní scénář, který byl napevno zabudovaný v mém způsobu rozhodování a v tom, jak jsem přistupovala k odpovědnosti a k práci. Nevyhoří ti „slabí“. Vyhoří ti, kteří dříve hořeli: zodpovědní, ambiciózní a podnikaví. Z tohoto stavu nepomůže dovolená, běžný koučink ani náhlý útěk k jiné činnosti.
Ve své praxi propojuji systémové myšlení podnikatele s psychologií práce a tématem profesní identity. Nepomáhám s životopisy ani s hledáním práce. Pracuji s lidmi, kteří uvízli hlouběji: s profesionály, kteří potřebují znovu „poskládat“ sebe i svůj byznys tak, aby práce byla opět zdrojem energie a smyslu, ne jen vyčerpávající povinností.
Nebylo to o únavě, o „kariérním stropu“ ani o potřebě změnit obor. Bylo to vyhoření jako stabilní scénář, který byl napevno zabudovaný v mém způsobu rozhodování a v tom, jak jsem přistupovala k odpovědnosti a k práci. Nevyhoří ti „slabí“. Vyhoří ti, kteří dříve hořeli: zodpovědní, ambiciózní a podnikaví. Z tohoto stavu nepomůže dovolená, běžný koučink ani náhlý útěk k jiné činnosti.
Ve své praxi propojuji systémové myšlení podnikatele s psychologií práce a tématem profesní identity. Nepomáhám s životopisy ani s hledáním práce. Pracuji s lidmi, kteří uvízli hlouběji: s profesionály, kteří potřebují znovu „poskládat“ sebe i svůj byznys tak, aby práce byla opět zdrojem energie a smyslu, ne jen vyčerpávající povinností.
Máte dotaz? Napište mi
Máte dotaz? Napište mi
Ujišťuji Vás, že odeslání dotazů ke kurzu neznamená udělení souhlasu se zasíláním reklamních sdělení!