Proč se sami bráníme změnám? Kariérní slepé uličky po čtyřicítce

Když se hranice stírají (konfluence)

Vzpomínám si na jednoho klienta, říkejme mu Michal. Úspěšný manažer, otec dvou dětí. Co víc si přát? A přesto se ve svých 45 letech cítil ztracený.

"Jako bych se rozpustil v očekáváních ostatních," říkal. "Manželka chce, abych víc vydělával, šéf požaduje výsledky, děti chtějí moji pozornost. Ale co vlastně chci já? To už ani nevím."

To je klasický příklad konfluence – stavu, kdy člověk ztrácí pocit vlastních hranic a přání. Nechává se unášet proudem a nevšímá si, že už dávno sešel ze své cesty.

Cizí scénáře v našem životě (introekce)

Další příběh patří Heleně, úspěšné právničce, které je 42 let. Přišla za mnou, protože se cítila vyčerpaná a ztratila motivaci.

"Chodím na různé kurzy, čtu knihy o osobním rozvoji. Všichni říkají, že se musím neustále učit, být trendy. Ale mně to nepřináší žádnou radost. Připadám si jako podvodnice."

Helena se stala obětí introjekce – nekriticky převzala cizí představy o tom, jak by měla vypadat její kariéra. Snažila se odpovídat očekáváním okolí, až zapomněla na své vlastní potřeby.

Když za všechno mohou ostatní (projekce)

Zajímavý případ byl Ondřej, padesátiletý vedoucí oddělení ve velké firmě. Byl přesvědčen, že jeho kariéra ustrnula kvůli nespravedlivému systému.

"Mladí mi šlapou na paty, šéf si neváží zkušeností. Kam se podívám, všude jen překážky," stěžoval si.

To je ukázková projekce. Ondřej přenesl odpovědnost za svou nespokojenost na vnější okolnosti, místo aby si přiznal svůj podíl na situaci.

Uvězněni v minulosti (retroflekce)

Natálie, 47letá talentovaná designérka, za mnou přišla v hluboké apatii.

"Mám pocit, že jsem propásla svou šanci," řekla. "Místo abych si otevřela vlastní studio, strávila jsem 20 let v kanceláři. Teď už je pozdě něco měnit."

To je typická retroflekce – Natálie směřovala veškerou svou energii ne na řešení problému, ale na sebeobviňování. Uvízla v minulosti a neviděla příležitosti v přítomnosti.

Nový pohled na staré problémy

Dobrá zpráva je, že všechny tyto mechanismy odporu lze překonat. A právě zde přichází na pomoc neurogestalt – přístup spojující poznatky neurovědy a gestalt psychologie.

Například pomocí neurografiky můžeme vizualizovat své kariérní cíle i strachy. To pomáhá získat odstup a najít nové cesty řešení.

Práce s podvědomím nám pak umožňuje odhalit hluboko zakořeněná přesvědčení, která nás brzdí. Často zjistíme, že naše „nepřekonatelné překážky“ jsou jen iluze vytvořené naší vlastní myslí.

Nové obzory po čtyřicítce

Je důležité si uvědomit, že kariérní krize ve středním věku není konec, ale začátek nové etapy. Je to příležitost přehodnotit své hodnoty, najít nové zdroje inspirace a možná v sobě objevit talenty, o kterých jsme ani netušili.

• Michal nakonec našel odvahu opustit nevyhovující práci a našel si jiné místo, o kterém tvrdí, že o tom snil odjakživa.
• Helena přestala honit trendy a zaměřila se na to, co ji skutečně dává smysl – ekologické právo.
• Ondřej dokázal převzít odpovědnost za svou kariéru a místo stěžování na mladé konkurenty se stal mentorem pro začínající profesionály.
• A Natálie? Nakonec si přece jen otevřela své designové studio. A víte co? Její zkušenosti a zralost se ukázaly jako obrovská výhoda při práci s klienty.

Takže pokud máte pocit, že jste uvízli v kariérní slepé uličce – nezoufejte. Možná je to jen signál, že je čas na změnu. A věřte mi, i po čtyřicítce máte všechny zdroje k tomu, abyste ji zvládli.