Více neznamená lépe
Přímo k věci. Proč se to děje? Snažíte se, vizualizujete si své cíle, vkládáte do nich spoustu práce, jste disciplinovaní, cílevědomí, schopní a přesto máte pocit, že stagnujete, zatímco jiní dosahují svých cílů? Dostanou přidáno, získají dobrou pozici, najdou lepší práci, začnou podnikat a hned mají zákazníky a pěkné obraty.
Možných příčin je několik:
1. Úsilí na špatném místě. Možná se snažíte dosáhnout cíle, který ve skutečnosti není váš – třeba kariérního postupu, který od vás očekává rodina, ale vás nenaplňuje. Nebo investujete veškerý čas a energii do aktivit, o kterých si myslíte, že vás posunou vpřed, například do nekonečných přesčasů nebo vzdělávacích kurzů, které ale neodpovídají vašemu skutečnému cíli. Jak to poznat? Zeptejte se sami sebe: „Cítím motivaci a nadšení, nebo jen dělám co musím?“ Často stačí upřímně zhodnotit své pocity, abyste zjistili, zda vaše úsilí směřuje správným směrem.
2. Syndrom dosahování. Představte si člověka, který si každý den pečlivě plánuje, plní jednu úlohu za druhou, ale stále má pocit, že musí zvládnout ještě víc. Jeho diář je přeplněný, odškrtává seznamy úkolů, ale skutečné uspokojení nepřichází. Takový člověk nevědomě usiluje nikoli o dosažení konkrétního cíle, ale o samotný proces dosahování. Je to, jako by jeho motivací bylo stále běžet, i když by mohl konečně dojít do cíle a zastavit se. Tento vzorec může vést k vyhoření a pocitu nenaplnění, protože dosažení samo o sobě není nikdy „dost dobré“. Uvědomění si této dynamiky je prvním krokem ke změně
4. Příliš velký cíl. Velké cíle mohou být motivující, ale pokud jsou příliš vzdálené, mohou vést k frustraci. Představte si například, že chcete během roku napsat knihu, i když jste nikdy nepsali delší texty. První měsíce se snažíte, ale postupně ztrácíte motivaci, protože cíl se zdá stále daleko. Jak tomu předejít? Rozdělte si cíl na menší, konkrétní kroky, například napsat jednu kapitolu za měsíc. Tím získáte pocit pokroku a snížíte riziko frustrace. Očekávání rychlého úspěchu může způsobit zklamání, když se výsledky nedostaví v očekávaném čase.
Mimochodem, často se stává, že místo původního cíle se ve vašem životě dojde k úplně jiné změně k lepšímu. Ale protože ji nečekáte a nespojujete s podniknutými kroky, prostě si toho nevšimnete, stále čekáte na splnění tohoto původního snu a... znovu se zklamete.
4. Efekt ztracené výhody. I když aktuální situace není ideální, vždy nám přináší určité výhody, například stabilitu nebo pocit bezpečí. Představte si například člověka, který váhá odejít ze zaměstnání, které ho už nenaplňuje, protože má stabilní mzdu, s nadhledem zvládá svou práci a navíc ji má blízko k domovu. Pohyb směrem k novému cíli často vyžaduje změny, které mohou být nepohodlné a děsivé. Znamená to změnu návyků, neobvyklá rozhodnutí, jednání, nové kontakty, obavy a rizika. Pokud obavy a současné výhody převyšují nad tím efektem, který nám má zajistit dosažení cíle, rozhodneme se (nebo spíše naše podvědomí), že to nepotřebujeme, a zase podvědomě budeme dělat vše pro to, abychom se nepříjemných zážitků nedočkali, ani neztratili to, co máme jisté.
5. Nedostatek víry v dosažitelnost cíle a ve vlastní schopnosti.
Navzdory atraktivitě stanoveného cíle ve skutečnosti často podvědomě nevěříte, že je to možné, zejména pokud nikdo ve vašem bližším okolí podobného úspěchu nikdy nedosáhl. Syndrom podvodníka pak jen posiluje přesvědčení, že na to nemáte. Představte si například situaci, kdy zvažujete povýšení nebo kariérní změnu, ale neustále pochybujete o tom, zda se na vybranou pozici hodíte. Možným řešením je vytvoření seznamu vašich úspěchů – i těch drobných – které vám připomenou vaše schopnosti a posílí sebedůvěru. Dále zkuste vyhledat podporu od mentorů, kteří vám pomohou uvidět váš potenciál z jiné perspektivy.