Kateřina Málková | kariérové poradenství
Kateřina Málková

Co znamená mít dobrou práci?

5 kariérních mýtů, které brzdí váš rozvoj a brání vaší spokojenosti a produktivitě
Co znamená mít dobrou práci?
Co to je za otázku? Ví to každý. Ve skutečnosti podle mých zkušeností z kariérních konzultací není tomu tak. Mnozí si hledají práci, nachází si práci, chodí do práce, ale vůbec o tom nepřemýšlí. Svoji vlastní odpověď na tuto otázku jsem našla docela nedávno, i když za sebou již mám 24 let pracovního života.

Dobrá práce pro mne znamená seberealizaci, svobodu výběru a samostatnost, zájem o to, co dělám, perspektivu a důstojnou odměnu. Jsou to pracovní hodnoty, které ovlivňují můj výběr a moje profesní rozhodnutí.
Jak to vypadá u vás? Zastavte se na chvíli a zkuste popsat Vaši dobrou práci s použitím 5 slov.
"Když nevíš, kam jdeš, je složité pochopit, zda jsi přišel tam, kam jsi doopravdy chtěl…"

Organizovala jsem pohovory na různé pozice do vlastní firmy, hledala jsem stážisty a brigádníky pro pořádání konference a také pro jednu neziskovku, nabírala jsem lidi do projektu, který jsem řídila, a také pozorovala, jací lidé se hlásí do start-upů, s kterými jsem spolupracovala. Z 85 % pohovorů uchazeči doopravdy nevěděli, co hledají. Potřebovali práci a peníze. A tak nabýváte dojmu, že celý život je neustálé hledání a očekávání, že už-už najdu svoje poslání, anebo naopak odkládání, až si vydělám dost peněz, pak začnu žít a hledat něco lepšího, anebo smíření se s tím, že „všude je to stejné" a „člověk stejně nemá na vybranou". Pracovat se musí, když dobře platí, a když neplatí dobře, důležité je, že vůbec platí. Mají to tak přece všichni.
Jenže existuje jiná skupina lidí, kteří se do práce těší. A vůbec není důležité, zda to je architekt/ka anebo uklizeč/ka. zakladatel/ka startupu anebo úředník/úřednice.
Ve svém životě jsem se seznámila s mnoha profesními příběhy. U všech těchto lidí bez ohledu na náročnost práce, na to, že může být nebezpečná, dokonce nepříjemná, psychicky vyčerpávající nebo komplikovaná, vidíte jakýsi plamínek v očích, s velkou chutí vám budou vyprávět o tom, čím se zabývají. Přitom není podstatné, kolik berou. A také jsem měla pár klientů, pro které peníze nebyly žádným problémem. „Za celý svůj život je nedokážu utratit," - říkali. - „Ale žádný vztah mi nevydrží, rodinu nemám, i když je mi přes 30, a také už tímto tempem nemohu pracovat, ale jak to dělat jinak, nevím."

Co lidem brání v pochopení toho, co je pro ně „dobrá práce" a proč zůstávají na místě a nemění vůbec nic?

Na vině jsou často kariérní mýty, taková ustálená přesvědčení o práci a kariéře. Zastavím se u 5 z nich, i když je jich ve skutečnosti mnohem víc.
    1. Berte co je . V práci se pracuje, ve volném čase se žije.
    Je to zvláštní, ale to si myslí většina lidí. Práci potřebujeme pro přežití, abychom zaplatili účty, hypotéky, kroužky a školy, abychom si zajistili živobytí a trochu se postarali o svoji budoucnost v důchodě. Pokud s tím také souhlasíte, je na čase se zamyslet nad tím, že v práci strávíte třetinu svého produktivního dospělého života (další třetinu prospíte). Kvalita života nezávisí jen na tom, co děláte ve svém volném čase. Právě práci výrazně ovlivňuje váš životní styl a to, jak se cítíte a jak se hodnotíte.

    Na vině jsou často kariérní mýty a vlastní přesvědčení o práci a kariéře. Zastavím se u 5 z nich, i když je jich ve skutečnosti mnohem víc.
      2. Dobrá práce to je, když si užívám každý den.
      Bylo by skvělé, kdybychom vždycky měli dobrou náladu a plno energie, a také kdybychom vždy dělali to, co chceme a co máme rádi s lidmi, s kterými jsme naladěni na jednu vlnu. V reálném životě období nárůstu energie střídají období jejího poklesu nebo stagnace, radost vystřídá smutek a naopak. A tak je to naprosto v pořádku. Také v práci si nemůžete vždy vybrat šéfa nebo ovlivnit, jakého kolegu nebo kolegyni k vám vybere váš šéf, jaký klient vám zavolá, zda dodavatel dodá vše, co je potřeba včas, nebo které úkoly a pracovní prosby přistanou ve vaší e-mailové schránce. Dobrá práce není každodenní mejdan, ale pocit naplnění, neutuchající zájem, možnost rozvoje, pocit vlastní hodnoty jako profesionála.
        3. Kariéra je jen pro „šplhouny" a manažery.
        Kariéru a profesní úspěch jsme si zvykli vnímat jako vertikální růst nebo manažerský rozvoj. Manažerská kariéra samozřejmě je jednou z variant profesního rozvoje, ale zdaleka není jedinou možností a není pro každého. Dokonce v současných podmínkách, kdy se liniový management plíživě nahrazuje automatizovanými procesy, mnozí „bílé límečky" si mohou začít lámat hlavu a co dál? Také můžeme mít zafixováno, že si svoji práci /nebo obor vybíráme na celý život. Stačí si dobře vybrat jednou, naučit se, zapracovat se, a to, že jednoho dne náplň práce začne nudit, není důležité. "Vyderžaj pianer". Důležité je to dotáhnout k důchodu. Ale když je vám 40 a do důchodu zbývá "jen" 25 let, a vaše práce vás vyčerpává a stresuje, co myslíte, kam to dotáhnete? Přemýšlet o svých profesních cílech, plánovat svůj profesní rozvoj, zvedat svoji laťku má smysl v každém věku a v každé profesi.
          4. Každý člověk má svoje poslání a až ho najde, „nebude muset pracovat ani jeden den".
          Tento mýtus je z kategorie výběru středoškolského oboru na celý život a strachu udělat osudovou chybu. Spousta dospělých lidí žije s lítostí, že v pubertě poslechli rodiče, šli na gymnázium, nebo na obor, který jím doporučili, nevystudovali vysokou školu, nebo naopak dřeli v oboru, který ve skutečnosti nesnáší. Svoji nespokojenost v práci a mnohdy i v životě spojují s tímto „osudovým" rozhodnutím, které již nemohou změnit. Tento postoj má více problémových bodů. Jednak že hledání poslání spojujeme jenom s prací, a také očekáváme, že až objevíme svoje klíčové talenty nebo silné stránky a svoji vysněnou práci, už nebudeme muset nic řešit. Dál to půjde jako po másle. Je to velká iluze, protože život je proměnlivý, my se měníme, mění se naše potřeby, proměňují se obory, získáváme různé zkušenosti, pozitivní a negativní, bez kterých by bylo těžké pochopit, co doopravdy chceme. A také spokojenost, motivace, produktivita jsou výsledkem vědomého snažení, směřování k nějakým cílům.
            5. Už je příliš pozdě něco měnit.
            Když člověka přepadne krize středního věku, se může zdát, že život už skončil, a pokud se něco nepovedlo, je pozdě. Každý přichází k hranici 40 – 45 let s určitým nákladem zkušeností, úspěchu a neúspěchu, a také ztrát a lítosti. Psychika funguje tak, že se lítost může prožívat mnohem intenzivněji než radost z minulých úspěchu a z toho, co reálně máme. Samozřejmě můžete přemýšlet o změně v práci, dokonce o změně oboru, jenže sil a energie je méně, riskovat se moc nechce, když máte hypotéku a také děti jsou na vás ještě závislé, v rodině se nesetkáváte s pochopením, možná nechcete zklamat své ještě žijící rodiče a nechcete se s nimi kvůli tomu dohadovat, ale i začínat všechno od nuly není zrovna nejlákavější představa.

            Žijeme ve společnosti s kultem dosažení úspěchu v mládí. To znamená, že když je vám 30, ale ještě jste nedosáhli úspěchu v kariéře, to je konec, a kolem 40. a 50. je načisto pozdě. Jenže i to je mýtus. Například statistika úspěšnosti startupů, které zakládají mladí lidé, hovoří o 2 – 3 % úspěšnosti. Tolik jich ve skutečnosti přežije 6 let existence. Na rozdíl od mladých startupů podnikání zahájené kolem čtyřicítky má až 40 % šance na úspěch. Udělejte si z toho vlastní závěry.
              Práce a kariéra není něco, co si vybíráme jednou a provždy ve věku 15 let. A také tento výběr jen částečně souvisí s talenty a schopnostmi, které se projevují již v dětství.
              Přemýšlet o svém profesním rozvoji a perspektivách je důležité a prospěšné nejen manažerům. Kvalita našeho života, naše zdraví, finanční zajištění závisí na práci mnohem více, než si připouštíme. Samozřejmě je důležité, jak trávíme volný čas a jak žijeme mimo práci, ale není třeba zapomínat na to, že práce je také náš život, nezanedbatelná jeho část.

              Nemůžeme čerpat naplnění ze všeho, čemu se každý den věnujeme v práci. I to je normální. Ovšem pokud se práce stává permanentním zdrojem stresu a vyhoření, je to jasný signál, že nejste tam, kde byste mohli být. Změna v práci (nebo dokonce profesního směru) je možná v jakémkoli věku. Čím jste starší, tím jste zkušenější, tím lépe chápete, co pro vás je a co není důležité, jste méně impulsivní, jste trpělivější a tím lépe se dokážete soustředit na podstatu věci.

              Nepotřebujete se stát zakladatelem Toyoty nebo vymýšlet nový Amazon. Profesní úspěch není jen (anebo vůbec) křiklavé titulky novin nebo účast v pořadu „Snídaně s Novou". Profesní úspěšnost je vnitřní pocit spokojenost s tím, čemu se věnujete, který je založen na vědomí hodnoty vlastních profesních zkušeností.

              Na konci života lidé nejvíc litují toho, co nestihli nebo nedokázali udělat, co celý život odkládali. Právě nejvíc takových myšlenek se týká vzdělání a práce. Nelitujeme toho, co jsme si nekoupili nebo za co jsme utráceli peníze.

              Kariérní změny, které vám zajistí větší spokojenost, nejsou spojeny s rizikem a profesními veletoči. Stačí začít dělat malé kroky směrem, který vás skutečně zajímá a který začne postupně měnit váš profesní život k lepšímu.
                Chcete prorazit mzdový strop
                Krok za krokem Vás provedu výběrem aktuálních kariérní cílů, kterých skutečně stojí za to dosahovat. Stanovíte si priority, začnete se soustřeďovat na hlavní a budete stíhat a vydělávat více s menším úsilím.
                a najít si práci, kterou budete milovat?